::R@keta >> Generation Web Vol.2>>
helvete »
http://www.ted.com/talks/steven_pinker_on_the_myth_of_violence.html - proc si myslim, ze lidstvo prece jen neni jeste uplne doomed :)
helvete »
Warning: file_get_contents(https://www.youtube.com/get_video_info?video_id=o66FUc61MvU): failed to open stream: HTTP request failed! HTTP/1.0 410 Gone in /data/web/virtuals/225694/virtual/www/domains/raketa2.cz/lib/youtube.php on line 26
:)
(youtube video)
Warning: file_get_contents(https://www.youtube.com/get_video_info?video_id=o66FUc61MvU): failed to open stream: HTTP request failed! HTTP/1.0 410 Gone in /data/web/virtuals/225694/virtual/www/domains/raketa2.cz/lib/youtube.php on line 26
:)
(youtube video)
Stenly »
http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/eu/9845442/EU-to-set-up-euro-election-troll-patrol-to-tackle-Eurosceptic-surge.html
Bellatrix »
AirGuru (23:59:06): clanek jsem necetla.
1) osobne bych korelaci mezi milionarskou dani a ekonomickym rustem opravdu moc nevidela. vetsinou se nizsi dane argumentuji moznou vyssi spotrebou, nicmene bohati akumuluji, kvuli nizsi dani nebudou spotrebovavat asi "zas az o tolik" vic aby to ekonomiku vytrhlo, ale vic akumulovat.
akumulace penez by ale mohla snizit urokovou sazbu, coz je povazovano za impuls rustu (nakupuji vice dluhopisu->klesa urokova sazba dluhopisu (podniky si pucuji za mene), nakupuji vice akcii->roste cena akcii a tim i moznost pro podnik vice investovat). nicmene nejvetsim hybatelem urokovych sazeb je CNB, asi netreba na to jit pres tady ten "obchvat".
2) opacne i plati, ze rust ekonomiky zvysuje spotrebu a ta zas zvysuje rust ekonomiky a ta zas zvysuje spotrebu ->tak ale vznikaji i bubliny, o to pak je bolestivejsi propad. bylo by pekne, pokud by resenim bylo sporeni v rustu a rozpousteni uspor v recesi, nicmene s tim, jak dlouho trvaji ekonomicke cykly (kratce) a s tim jak se meni vlady je to tezko udrzitelne. proste jakmile zacnete utracet v recesi a zacne se z toho ekonomika vzpamatovavat, nastoupi nova vlada, a ta nebude slibovat, ze jen co jsme se trochu zvetili, ze to vsecko hnedka cutnem. takze budou utracet taky, a to velmi pravdepodobne za stavu "drahych" pujcek. tzn. nevznikne rezerva pro spatne casy (natozpak rezerva, abychom zaplacli dluhy minule recese).
3) tak zalezi i jak je na tom multiplikator vladnich vydaju, a taky hrozi, ze vladni vydaje budou vytlacovat soukrome investice (ktere by mely tahnout "prirozeny" rust). taky se dost blbe pozna, v ktere casti cyklu jsme a jak moc mame reagovat-nekdy samotna reakce vladnich vydaju umoznuje (diky zpozdeni) dalsi prohloubeni (bud recese, nebo prehrivani ekonomiky). snizovani statnich vydaju muze ale vest k ozdraveni ekonomiky, pokud stat "podnika" neefektivne (imho).
1) osobne bych korelaci mezi milionarskou dani a ekonomickym rustem opravdu moc nevidela. vetsinou se nizsi dane argumentuji moznou vyssi spotrebou, nicmene bohati akumuluji, kvuli nizsi dani nebudou spotrebovavat asi "zas az o tolik" vic aby to ekonomiku vytrhlo, ale vic akumulovat.
akumulace penez by ale mohla snizit urokovou sazbu, coz je povazovano za impuls rustu (nakupuji vice dluhopisu->klesa urokova sazba dluhopisu (podniky si pucuji za mene), nakupuji vice akcii->roste cena akcii a tim i moznost pro podnik vice investovat). nicmene nejvetsim hybatelem urokovych sazeb je CNB, asi netreba na to jit pres tady ten "obchvat".
2) opacne i plati, ze rust ekonomiky zvysuje spotrebu a ta zas zvysuje rust ekonomiky a ta zas zvysuje spotrebu ->tak ale vznikaji i bubliny, o to pak je bolestivejsi propad. bylo by pekne, pokud by resenim bylo sporeni v rustu a rozpousteni uspor v recesi, nicmene s tim, jak dlouho trvaji ekonomicke cykly (kratce) a s tim jak se meni vlady je to tezko udrzitelne. proste jakmile zacnete utracet v recesi a zacne se z toho ekonomika vzpamatovavat, nastoupi nova vlada, a ta nebude slibovat, ze jen co jsme se trochu zvetili, ze to vsecko hnedka cutnem. takze budou utracet taky, a to velmi pravdepodobne za stavu "drahych" pujcek. tzn. nevznikne rezerva pro spatne casy (natozpak rezerva, abychom zaplacli dluhy minule recese).
3) tak zalezi i jak je na tom multiplikator vladnich vydaju, a taky hrozi, ze vladni vydaje budou vytlacovat soukrome investice (ktere by mely tahnout "prirozeny" rust). taky se dost blbe pozna, v ktere casti cyklu jsme a jak moc mame reagovat-nekdy samotna reakce vladnich vydaju umoznuje (diky zpozdeni) dalsi prohloubeni (bud recese, nebo prehrivani ekonomiky). snizovani statnich vydaju muze ale vest k ozdraveni ekonomiky, pokud stat "podnika" neefektivne (imho).
Stenly »
videl jsem tohle, kde je o tom taky zminka.. ta pisaricova je pekelne prisna, fakt se mi libi.)
Interview ČT24 - volba prezidenta - Táňa Fischerová
Interview ČT24 - volba prezidenta - Táňa Fischerová
Stenly »
Klíčové hnutí v politickém programu mimo jiné píše: “Vlastnictví půdy a nemovitostí by mělo být definováno jako společností udělené právo užitku, které je spojeno s dobrovolně přijatým závazkem řádné péče a přiměřeného užívání. Smyslem není vlastnit pro osobní zisk, ale pro možnost tvorby a obecný užitek.”
matejcik »
AirGuru (23:59:06): mhm, tolik jsem vyrozuměl.
ale já jsem posledních pár let velmi podezřívavý vůči myšlence "ekonomického růstu" jako takového, resp. že to je něco, k čemu je záhodno směřovat. podobně jako jsem podezřívavý vůči celé záležitosti boje proti globálnímu oteplování obecně a ke snižování emisí CO2 konkrétně.
takže zkoumat, co vede k ekonomickému růstu, je na papíře jistě zajímavé, ale připadá mi, že se hledá odpověď na špatnou otázku.
co se týká jedničky, takhle když se napíše otázka-odpověď, tak to dává dokonalý smysl. to je přece naprosto logický, že to musí fungovat takhle. bohatí mají dost prostředků k investování, výše daní pro ně není limitující. naopak, když se jim daně sníží, mají přebytečné prostředky, které pochopitelně budou hromadit na horší časy.
zarážející je, že se o tom takhle nikde nikdy nemluvilo (nebo nevím o tom), a že by mě samotného nenapadlo, že to takhle bude.
a co se týká trojky, to je dobré vědět - samozřejmě pokud je stát hluboko v mínusu, tak zacházet ještě hlouběji v době krize je ošemetné
ale já jsem posledních pár let velmi podezřívavý vůči myšlence "ekonomického růstu" jako takového, resp. že to je něco, k čemu je záhodno směřovat. podobně jako jsem podezřívavý vůči celé záležitosti boje proti globálnímu oteplování obecně a ke snižování emisí CO2 konkrétně.
takže zkoumat, co vede k ekonomickému růstu, je na papíře jistě zajímavé, ale připadá mi, že se hledá odpověď na špatnou otázku.
co se týká jedničky, takhle když se napíše otázka-odpověď, tak to dává dokonalý smysl. to je přece naprosto logický, že to musí fungovat takhle. bohatí mají dost prostředků k investování, výše daní pro ně není limitující. naopak, když se jim daně sníží, mají přebytečné prostředky, které pochopitelně budou hromadit na horší časy.
zarážející je, že se o tom takhle nikde nikdy nemluvilo (nebo nevím o tom), a že by mě samotného nenapadlo, že to takhle bude.
a co se týká trojky, to je dobré vědět - samozřejmě pokud je stát hluboko v mínusu, tak zacházet ještě hlouběji v době krize je ošemetné
AirGuru »
matejcik (2:55:49): Konkretne se tam diskutuji tri veci:
1) Jestli existuje korelace mezi snizovanim dani vysokoprijmovym skupinam a rustem ekonomiky (aka, "bohati budou investovat a vytvaret pracovni mista")
2) Dusledky strategie "uspor" v dobe krize (anglicky fiscal consolidation, aka austerity), tzn omezovani statnich sluzeb pro vetsinove obyvatelstvo
3) Efektivita a navratnost statnich investic do ekonomiky v dobe krize
Hlavni pointa clanku je (krome nadavani na novinare v druhe pulce), ze nedavno publikovane studie shrnujici data z praxe aktualni krize i krizi predchazejicih, ukazuji, ze:
1) Korelace neni pozorovana. Je ale pozorovana korelace mezi snizovani dani bohatym a mnozstvim nerovnomernosti rozdeleni majetku (aka bohati penize neinvestuji, ale akumuluji)
2) Ekonomika uspor dal snizuje spotrebu a tim i mnozstvi vybranych dani, coz situaci nijak nezlepsuje. Redukovat stat se naopak vyplaci v obdobi rustu.
3) Pro stat ma smysl jit v dobe krize do vetsiho schodku a snazit se stimulovat ekonomiku, protoze se mu to vrati pri pozdejsim rustu
1) Jestli existuje korelace mezi snizovanim dani vysokoprijmovym skupinam a rustem ekonomiky (aka, "bohati budou investovat a vytvaret pracovni mista")
2) Dusledky strategie "uspor" v dobe krize (anglicky fiscal consolidation, aka austerity), tzn omezovani statnich sluzeb pro vetsinove obyvatelstvo
3) Efektivita a navratnost statnich investic do ekonomiky v dobe krize
Hlavni pointa clanku je (krome nadavani na novinare v druhe pulce), ze nedavno publikovane studie shrnujici data z praxe aktualni krize i krizi predchazejicih, ukazuji, ze:
1) Korelace neni pozorovana. Je ale pozorovana korelace mezi snizovani dani bohatym a mnozstvim nerovnomernosti rozdeleni majetku (aka bohati penize neinvestuji, ale akumuluji)
2) Ekonomika uspor dal snizuje spotrebu a tim i mnozstvi vybranych dani, coz situaci nijak nezlepsuje. Redukovat stat se naopak vyplaci v obdobi rustu.
3) Pro stat ma smysl jit v dobe krize do vetsiho schodku a snazit se stimulovat ekonomiku, protoze se mu to vrati pri pozdejsim rustu
Stenly »
Stenly (23:58:57): moudri ve smyslu, aby is dokazali udelat vlastni nazor, tak uplne moudry ztoho evidentne nejsou ani nejvetsi kapacity na svete, coz me na ekonomii hrozne bavi
matejcik »
nevim, asi půlku článku jsem přeskočil, protože mě to přestalo zajímat. tvrdí se tam v principu, že když se růst ekonomiky zastavuje, že je potřeba do něj přilévat? a že to potvrzují výsledky z praxe v současné krizi?
no nemyslím si, že by to bylo tak jednoduché, ale nejsem národohospodář, abych měl vůbec začátek ponětí o tom, jak je to doopravdy složité...
no nemyslím si, že by to bylo tak jednoduché, ale nejsem národohospodář, abych měl vůbec začátek ponětí o tom, jak je to doopravdy složité...
Pralinka2 »
Stenly (1:33:37): Z odborného hlediska je tvrzení, že zasažení New Yorku hurikánem Sandy je důkazem o vlivu lidské činnosti na klima, naprosto stejně nesprávné a ujeté jako předchozí tvrzení, že nezasažení New Yorku hurikánem je důkazem, že lidská činnost vliv na klima nemá.