guano »
projelo mi to hlavou na základě několika debat (čau sammy) a taky se to spojilo s představou mě v polsku. pracuju v oboru, kterej jsem vystudovala, dost to prožívám a vyžívám se v tom, heh, kromě brigády kdysi jsem vždy jen učila, zlepšuju se a nejsem kancelářský typ. manuálně ovšem taky příliš zdatná nejsem. no a nějak se mi teď do hlavy vetřela myšlenka na to polsko, jako je to teď celý dost mimo, ty důvody a život tam asi taky .D, ale když má veškerou výuku pod palcem kolegyně, zbejvala by na mě "obsluha klienta", nějaký šílený helpdesky, pro mě dost ûděsná představa. nikam se nebalim, jen jsem tak přemejšlela.
tak jsem si řikala, jestli jsem moc velká fajnovka, že přece vše jsou zkušenosti a każdá práce je práce, nebo jestli by to taky někdo viděl podobně. třeba dobrovolnej odchod na farmu v rámcu nějaký očisty je trochu něco jinýho. jako někteří moji studenti, doma právníci a účetní velkejch firem, který tady začínali v mekáči. nebo jako kde je ta ochota zatnout zuby, když jde o vizi lepší budoucnosti, nebo hlavně že jsem v dané zemi s partnerem a pravá láska je víc neż kariéra, uh, mhm?









