::R@keta >> Generation Web Vol.2>>

Sili » guano (20:04:14): tak si zkus neco najit a uvidis. Treba zjistis ze je to jinde bida nebo kapnes na neco kvuli cemu obavy pujdou stranou. Ja taly hledala u zamestnani a a 2 mesice vypovedni lhutu.
Vis...ze by se to nejak vykrystalizovalo

guano » uri (19:58:21): já vim, na to jsem reagovala! je to dřív nebo později, ale je otázka, jestli to prostě nebude jinde horší, viz níže. jestli bych neměla zůstat a odejít, až budu mít jinou "jistotu". ale líp asi budu k dispozici bez ničeho... tyvole, já jsem fakt marná, hučim to poslední dva dny snad do každýho, kdo kolem mě projde, na internetu, do telefonu...

Jeremmy » uri (19:58:21): ted jsem chtel napsat neco podobnyho
kdo by to byl rekl, ze budu mit stejny nazor jako uri )

Namarti » guano (19:49:42): no přesně, taky pak poslouchám historky mejch kamarádů (z jakýchkoli oborů) a říkám si, že je to všude stejný :D

uri » jakmile uz o tom jednou premejslis, tak je to je jen otazka casu, cili tim, ze to udelas ted si jen usestris cas stravenej lamentovanim ')

guano » já jsem teď schválně volala kolegyni, jak to vypadá "u nich", kam by šlo potenciálně přejít, a řikala mi, že i od nich se utíká a že šéfka na ně křičí a kolikrát jí viděli vzteky kopat do dveří, tak si řikám, že půjdu z bláta do louže a že bych měla bejt ještě vděčná, heh...

Namarti (19:22:02): no, můžeš hledat, pohovory, ještě máš asi i tu lhůtu, tak to nebude lusknutím prstu... když je to vyhnívačka, tak to prostě jen dojde do bodu, kdyz z toho odejdeš bez větší újmy, tipuju. nakonec je dobrý si "odhnít" nějakou praxi, protože pak budou někde hledat "minimálně dva roky tam a tam", a je pořád lepší mít je za sebou někde, kde se to dalo, než někde, kde byl stres...

Sili » guano (19:01:45): tak ze vis co chces delat a jde ti to je to nejdulezitejs

A co ucit zamestnance nejaky organizace? To tak vyzniva dlouhodobe.

A to s tim zahranicim chapu, ja to oddalovala tak dlouho az uz se mi nikam nechtelo. Mozma skoda, mozna ne

Namarti » guano (19:11:16): no, to je právě ono, ta vyhnívačka, jak řikáš .) moje setrvávání tady ospravedlňuju tím, že na mě půl roku počkali, když jsem byla pryč, mám i při práci dost času na školu, když potřebuju volno, dostanu ho, když je mi blbě, můžu dělat z domova atp., navíc mam štěstí, že spolupracuju s tou částí týmu, která je fakt schopná, takže se pořád učím a dostávám k dalším věcem...takže jsem si říkala, že do února, než dodělám školu, to tu nějak kdyžtak doklepu, když se nenajde nic lepšího, ale pak budu muset začít hledat intenzivněji :) ale rozumim ti, že jsi asi v horší situaci, měla jsem to podobně v předchozí práci a nakonec jsem byla ráda, že jsem odešla

guano » Namarti (19:05:43): jasně no. ono je dobrý, že to pořád můžeš brát jako další a další dny a měsíce do životopisu, protože pak budeš třeba dělat něco jinýho. takže i když je to trochu demence, tak to bude nějaká praxe, tak to lze brát a líp se s tim žije.) takže já bych se na tvym místě taky koukala po něčem jinym, i když chápu ten pocit, že je "podvádíš" (i když oni ti třeba nejsou schopný přidat)... momentálně to není tak akutní, ne? celkem tě to baví, peníze sice nejsou, ale nejsi sama na nájem atd., lidi jsou fajn, takže spíš holt trochu vyhnívačka... to se prostě vyřeší časem, něco najdeš a budeš se realizovat víc. pro mě je prostě nesnesitelný to "(ne)morálno", to je takovej tíživej pocity "špatnosti", kterej je obtížnější uchopit...

Namarti » guano (18:29:01): hledám vlastně něco podobnýho (PR, copywriting, zkrátka něco "psacího")...momentálně jsme v kanclu všechny (jsme tam samý holky, až na toho jednoho dementa :D) ve stejným rozpoložení, ta práce nás vcelku baví, ale děláme to za almužnu (o zvýšení platu jsem si řekla na konci dubna a zatim se kolem toho jen mlží, že to vyřešíme v dohledné době) a zeshora se nám nedostává žádné motivace, když šéf řekne díky, stejně mu to nikdo nevěří, kariérní postup taky nic moc (ted mi teda nabídl, jestli nechci nastoupit na full-time a vzít si sama nějaký klienty, ale to udělal jen kvůli tomu, že potřebuje zachránit zadek, protože tu nejsou lidi)...a obecně bych to chtěla směrovat někam trochu jinam, radši bych pomáhala s podporou nějakých začínajících projektů, který mají potenciál a bylo by dobře, aby se o nich vědělo, ne furt dokola psát o tom, že čokoláda XY má novou příchuť a novej obal :)

guano » ono to takhle v mym oboru nefunguje - opravdu se chci věnovat jenom tomu a jde mi to, jedná se prostě o to, koho budu učit, kde, za kolik a pod kym, často je to a) obsazený (dobrá místečka - někdo musí tedy jít rodit, odjet atd.), b) krátkodobý a nejistý (otevře se to podle počtu studentů), nebo c) wtf (a jak řikám, já jsem asi citlivější na to, co přijde "wtf".)
pro lektory jsou nejvýhodnější intenzivní dlouhodobý kurzy, což je samozřejmě ovšem to, s čim se možná "rozejdu". pak se taky děsim toho, že vezmu nějaký individuály, aby aspoň něco bylo, a pak dostanu nějakou lepší nabídku. nebo nebudu brát nic a budu čekat, což bude vést k pocitu nevyužitosti a zhrzenosti.
a už mě sere, že to píšu i sem .DD speciálně když tady většina lidí hází takový cifry, který jim přijdou "normální" a vlastně skoro i "minimální", že právě vidim, že bejt na mym místě, kvůli prachům by byli ochotný skousnout leccos...

o zahraničí jsem přemejšlela, každej rok se otevíraj lektoráty na univerzitách, jenže ve městě, kam jsem chtěla vyjet, ho pro jistotu zrušili úplně (ale jistě), a hodně jsem zvažovala, jestli to opravdu teď chci. zase nějakej ten vnitřní hlas, heh. asi se chci do zahraničí hlásit v momentě, kdy budu víc připravená, a ne proto, že mi to připadá jako "řešení" něčeho. přece jen se mi nechce vyjíždět do neznáma, pouštět tady nájem, řešit vztah na dálku... ne teď, asi.

další varianta, která mě napadla, je udělat si něco vlastního, pronajmout si prostor, koupit si tabuli, nechat si udělat stránky a mít svoje kurzy. jenže nejsem moc organizačně schopná a nevim, jestli mam takovou zodpovědnost...

no, dobrý je, že aspoň vim, jakou práci chci dělat. plus že nejsem neschopná. ale uf, no. vim, že to leží celý na mně.

Sili » Ty to popisujes tak sugestivne, az se mi vraci vztahova fobie :D

A zkus se teda porozhlednout po trhu, jestli by te neco zaujalo i po financni strance atd. Utrid si kolik penez opravdu potrebujes = minimum a jestli ti to nabidnou nekde za praci, co by te zajimala.

Je fakt, ze ja dlouho zustavala, protoze mi nabizeli vsude nastupni plat treba o 15k mensi nez mam, a ac u me nejsou penize na prvnik miste, tak se nehodlam stehovat do garsonky.

Treba zjistis ze tvoje pozadavky plni plno nabidek. Anebo ne a budes muset s vypovedi pockat az budes mit jisteho neco lepsiho.

Hele fakt, zmena je zivot. Ja si vzdycky akorat polepsila (nebo si nepripoustim ze ne) ;)

Nejaka zahranici, studia, zmeny oboru v uvahu neprichazejo?

guano » guano (18:37:47): a pořád s tim přirovnáním - kdybych od "manžela" odešla, potkávala bych samozřejmě všude svoje kamarádky, který by řikaly, že jejich "manželé" sice trochu pijou, kradou, občas jim jednu fláknou nebo nejsou úplně chytrý, ale holt teda přimhouřej oko a zítra jedou na dovolenou. a já se hořce usměju, protože i když teď s kolegyní dokonce řešíme, že bychom brzo něco publikovaly, budu já ta, která ostrouhala... heh!

guano » Sili (18:29:41): přesně tak, to je mi jasný. akorát, pokud u toho přirovnání zůstanu, můžu teda něco ukončit se smutkem, ale bez dramat (smlouva vypršela), nebo za horších okolností v půlce semestru (já budu ta problémová a uškodím i kolegyním).
vlastně si připadám, jako kdybych zůstávala s někym kvůli dětem (=studentům) .D přece nás můžou čekat ještě fajn výlety a "otec" je stejně pořád pryč! nebo nevim... asi jako kdyby mi "manžel" dával najevo, že se beze mě obejde, neúspěchy dětí by sváděl na mě, ale jejich úspěchama se samozřejmě chlubil...
a když "od něj odejdu", přestane mi samozřejmě dávat peníze a já si třeba "už nikoho nenajdu", protože mám asi přehnaná kritéria.

Sili » A tedy kdyz jsme u tech prirpvnani ke vztahum tak se imho da rict, ze pokud o tom vazne premyslis...je to pak uz jenom otazka casu

guano » Namarti (18:12:17): tak tohle u mě tvoří asi polovinu výdělku, takže pokud nenajdu nic ekvivalentního, tak na tom budu špatně. a jakou práci hledáš, když odpovídáš na inzeráty? přece jenom se můžeš zase někam posunout...
já mám právě zase problém s vedením, s kterým se sice nevídám, ale hrozně mě rozčiluje, že jsem součástí mašinérie, se kterou úplně nesouhlasim. je pro mě těžký dělat něco, co mi morálně nesedí, i když já nic špatnýho nedělám. je na jednu stranu hrozně dobrý vědět, že některý studenti znaj to a to díky mně, motivovala jsem je, vzpomínají na mě a hlásí se ke mně, ale vedení mě moc neocení a mam asi vyšší požadavky na věci, který jsou ostatní lidi ochotni tolerovat - hlavně kvůli příjmu. jakože mam pocit, že hodně lidí dělá něco, co je nebaví, nebo pracuje pod někym, kdo je sere, ale setrvávaj, což já nedokážu.

Sili » Ja si plusy a minusy nesepisovala.. spis me to cim dal tim vic nebavilo, stvalo a demotivovalo az uz se to blizilo k tomu, ze to delam jenom pro penize...takze sem se poohlizela kolem s vizi ze zmena je zivot a pak po dlouhatanskem vyberku klapl dreamjob, takze nebylo co resit.
Nastupni penize budu mit priblizne stejny a zbytek se neda dopredu odhadnout, takze proste uvidim. Minimane me to nekam posune a treba se naucim novym vecem, coz je pro me vetsi motivace nez penize.

Asi bych do tohp v tvym pripade sla, ac neznam detaily

Namarti » guano (17:57:00): jsem na tom podobně (akorát je to teda moje jediný místo) a taky moc nevím, jak to rozseknout :) už jsem odpověděla na pár inzerátů a byla i na pohovoru jinde, ale stejně mi přijde, jako kdybych firmu "podváděla" :D máme tam teď fajn kolektiv (kromě šéfa a jednoho kolegy), na druhou stranu ted odešlo hodně lidí, noví se nenabírají a já tam dělam za pár šušní pořád víc a víc věcí, který mě ani nebavěj...

guano » velmi intenzivně přemýšlím o opuštění jednoho pracovního místa, prý si mám sepsat plusy a mínusy, tak jsem to udělala, u každého mám osm, a tudíž nic nepřevažuje... takže jsem v momentě, kdy jsem otevřela e-mail, že už už jdu psát kolegyni, ať se mnou na další semestr nepočítají, zase znejistěla. blbý je, že mám dát vědět dneska, maximálně v pondělí. a bojim se, že na tom budu úplně stejně. fakt bych to přirovnala k nějakýmu rozchodu. že ještě nedokážete říct "ne", přece tam ještě něco je, ale zároveň víte, že dál to nejde. a pořád se vám hlavně honí, že by to přece jít mohlo, když pár věcí překousnete, a nebo taky to, že to vyeskaluje a bude z toho akorát nějaká demence, který šlo možná předejít...

uri » amna (18:27:20): myslel sem na tebe ')