guano »
ono to takhle v mym oboru nefunguje - opravdu se chci věnovat jenom tomu a jde mi to, jedná se prostě o to, koho budu učit, kde, za kolik a pod kym, často je to a) obsazený (dobrá místečka - někdo musí tedy jít rodit, odjet atd.), b) krátkodobý a nejistý (otevře se to podle počtu studentů), nebo c) wtf (a jak řikám, já jsem asi citlivější na to, co přijde "wtf".)
pro lektory jsou nejvýhodnější intenzivní dlouhodobý kurzy, což je samozřejmě ovšem to, s čim se možná "rozejdu". pak se taky děsim toho, že vezmu nějaký individuály, aby aspoň něco bylo, a pak dostanu nějakou lepší nabídku. nebo nebudu brát nic a budu čekat, což bude vést k pocitu nevyužitosti a zhrzenosti.
a už mě sere, že to píšu i sem .DD speciálně když tady většina lidí hází takový cifry, který jim přijdou "normální" a vlastně skoro i "minimální", že právě vidim, že bejt na mym místě, kvůli prachům by byli ochotný skousnout leccos...
o zahraničí jsem přemejšlela, každej rok se otevíraj lektoráty na univerzitách, jenže ve městě, kam jsem chtěla vyjet, ho pro jistotu zrušili úplně (ale jistě), a hodně jsem zvažovala, jestli to opravdu teď chci. zase nějakej ten vnitřní hlas, heh. asi se chci do zahraničí hlásit v momentě, kdy budu víc připravená, a ne proto, že mi to připadá jako "řešení" něčeho. přece jen se mi nechce vyjíždět do neznáma, pouštět tady nájem, řešit vztah na dálku... ne teď, asi.
další varianta, která mě napadla, je udělat si něco vlastního, pronajmout si prostor, koupit si tabuli, nechat si udělat stránky a mít svoje kurzy. jenže nejsem moc organizačně schopná a nevim, jestli mam takovou zodpovědnost...
no, dobrý je, že aspoň vim, jakou práci chci dělat. plus že nejsem neschopná. ale uf, no. vim, že to leží celý na mně.