popel »
Tyjo to je smutný :(. Moji rodiče jsou teda všelijaký, ale teď mi ohromně pomáhaj. Když jsem potřebovala, tak mě založili, teď když na dálku řeším bagry nebo potřebuju něco v týdnu vyřídit, tak jsou ochotní se sebrat a jet na pozemek vítat bagristu nebo mi odvízt zbylej materiál do stavebnin. Sice mi s ničím neporaděj, protože jsou trochu truhlíci a hrotiči, ale jsou fakt mimořádně ochotní. Táta se mi teď nabízel, že mi bude pomáhat lepit sokl od lina. Úplně ho vidím, jak se dvěma totálníma endoprotézama klečí hodinu na zemi a lepí něco chemoprenem, navíc s jeho šikovností by byl chamáč všude, jen ne na tom soklu :D
A úplně skvělej byl taky, když jsem přebírala marinu. Platila jsem ji na místě cash a táta že tam nutně musí jet se mnou, „Kdyby na mě něco zkoušeli!" Tak jsem se bavila představou, jak mě můj téměř sedmdesátiletej invalidní otec bude bránit před gangem padoušskejch kolotočářů, kteří se mi snažej ukrást obálku s penězma :D