amna »
wwriter (21:39:46): já jsem samozřejmě ráda, že se manžel stará, včetně placení. jinak bych s ním nebyla :)
víc mě spíš trápí "spolupráce" druhý strany. naši jsou rozvedený a dlouho si nemohli přijít na jméno. i tak ale máma dbala na to, abysme s tátou udržovali nějakej vztah a že mu máme popřát k narozeninám a tak, to kontroluje doteď :) a vidim, jak manžela mrzí, že by bylo nejlepší, kdyby vyfičel a jen dělal kasičku. a co mě uplně dostává je, jak s ním jeho předpubertální dcera občas mluví a štěká na něj. odkud to má mi došlo až když jsem slyšela jak manžel telefonuje s ex - ta na něj mluví uplně stejně. nevím, myslím, že by ex měla bejt ráda, že manžel se stará a zajímá a chce bejt prostě táta jak nejlíp při tom omezeným času může. ale jediný, co za to má je, že furt dostává sprdnuto a nic neni dost dobrý. plus se teď v tom předpubertálním období dostáváme do tý situace, že se holce k nám na víkendy už moc nechce a nabídky náhradního trávení času ignoruje. já si z toho do polštáře nenabrečím, pro mě je to v rámci domácnosti míň práce :) ale manžel tu pak bloumá jak tělo bez duše a já ho nedokážu nějak utěšit a sere mě, že se snaží a na hlavu se staví a zpátky se mu vrátí leda tak kulový







