doreen »
Já jsem na jaře taky hledala dost složitě. Myslím, že jsem obepsala tak 50 nabídek a absolvovala tak 20 pohovorů. Strategii odpovídání jen na nabídky, který vypadaly 100% seriózně a smysluplně jsem ale hodně rychle vzdala, protože mi přišlo, že nabídka a realita si odpovídají tak v 50 % případů, a to jak v pozitivním, tak negativním slova smyslu. Kolikrát jsem šla někam, kde to vypadalo super a na místě mi to pak přišlo jak stádo opic. Byla jsem ale i na pohovorech, ke kterým jsem byla podle komunikace skeptická a nakonec to bylo super (a v jedné takové práci nakonec i jsem a zatím dost spoko).
Určitě záleží na oboru. Marketingovejch holek jako já jsou všude tři prdele. Naopak třeba můj kamarád, který teď hledal práci – v 28 letech dokončil vš a nikdy předtím nikde nepracoval - našel skoro hned a bez problémů, protože prostě letecký inženýr. Ale uplně nesouhlasím, že by to bylo nějak přímo úměrné kvalifikaci získané na škole. Přijde mi, že všude, kde jsem v posledních šesti letech pracovala, byl neskutečný problem najít lidi na všechny možné pozice, od prodavačky po ajťáky. Buď ti lidi vlastně moc pracovat nechtěli, nebo byli třeba vzdělaní, ale hloupí, měli nereálné nároky…