::R@keta >> Generation Web Vol.2>>

guano » Jeremmy (9:56:19): přesně, jsem ráda, že to někdo vidí stejně!

no, já jsem vlastně taky pořád denně v kontaktu s hodně lidma, ale za ty roky, co učim, si vybavuju jen pro mě legendární e-mail o oslovením královno, který ale pak od studenta snad dostala i jiná kolegyně...
i když vlastně předloni došlo k nějakým jednostranným projevům náklonnosti (ne z mé strany) a ještě to mělo náběh na slušnej bizárek, kdy ona osoba chodila s někým ze stejného kurzu, tudíž jsem byla za velkého nepřítele... ha ha. eh.

ale pokud jde o ty internety, tak na tohle
doreen (9:28:37): se lze taky dívat z jinýho úhlu pohledu. třeba právě na internetu lze předem vyloučit ty, se kterejma by to mohl bejt ztracenej čas (i když - snad žádnej čas neni ve výsledku ztracenej, ne? ale tak..,). že to, na co by třeba přišla řeč až během kafe, na internetu už vidíš. pokud bych viděla něčí fb a tam našla olajkovanýho něco těžce "vlasteneckýho", případně psaní ve stylu "ozvy se", tak už si řeknu aha, tak to asi ne. kdežto naživo byste se zasmáli, přeskočila by jiskra a pak po hodince - eh... samozřejmě se tim člověk možná ochuzuje, protože naživo by to bylo jiný, některý věci by přešel, kdežto na internetech, když je vidí předem, jim přikládá větší důležitost, navíc je to dost zavádějící... ale to je všechno se všim, záleží prostě na tom úhlu pohledu a vše má plusy i mínusy. a navíc třeba mně docela pomáhá, když vidim, že si s někym rozumim, když si s nim píšu, a mam pak na co naživo rovnou navázat. i to mi přijde právě takový "hlubší" a je tam větší selekce, než když kliknu deseti lidem na fotku a pak budu někde sedět a od nuly si pak budeme něco vyprávět.

co mi třeba přijde fajn, je způsob, jak se seznámili někteří moji studenti. hledali někoho na tandem, sešli se párkrát a pak to teda přerostlo v něco víc. že ten účel byl něco jinýho.

nevim no, teoreticky jasně, v malym divadle v malym městě možná někoho znáš od vidění, zapředeš konverzaci a ok, když vypadáš dobře a ten objekt zájmu taky, tak je to asi lehčí, ale když už mě někdo někdy oslovil, vypadal docela divně, a když jsem nějakej vtípek pronesla já, u zasmání to asi tak zůstalo .D
navíc mám pocit, že snad všichni jsou zadaný, na kurzech jsou navíc už všichni ženatý nebo vdaný, i když jsou mladší než já.))

(to jen tak konstatuju, aktuálně nikoho "nehledám".))

Lidumil Všehomír » Přes internet jsem poznal hromadu lidí, ale pokud nepočítám jednu ranou nevinnou lásku, tak jsem se seznámil vždy mimo něj. Nejproduktivnější období, co se týče seznamování, jsem měl, když jsem dělal na koleji správce sítě. Stačilo vzít večer flašku a zajít na kuchyňku ... nebo vypojit kabel :) Příležitosti k offline seznámení je podle mě stále přehršel a je to jen o tom, jak to kdo dokáže uchopit. Seznamování přes internet je jako cucat lízátko bez sundání obalu :)

doreen » vlastně můj první kluk byl přes libimseti :D

fleja » boo (10:31:10): to ne, spis (co si matne vzpominam) nebyl internet primarnim cinitelem typu seznamka.. :D

uri » Jeremmy (9:56:19): zejo, sem byl tady na randickach s holkama za ktery bych si pred par lety nechal vzit levy varle a ted meh... ')

fleja » uri (10:23:38): ty jses vyjimka :P

uri » fleja (9:38:43): "pres internet jsem se neseznamila nikdy..."...ehm ehm ')))

fleja » popel (6:24:06): a k otazce: skola, stena, prace, stena, raketa :P, prace, kamaradi, kamaradi..

Jeremmy » do mých seznámeni byl teda skoro vzdycky nějakým způsobem zapojenej internet. me ze bych se vyloženě scházel pres seznamky a tindery na blind, to jsem udělal jen parkrát, ale spis je to tak, ze se ten clovek pohybuje nějakým způsobem v mym okolí, víme o sobe, ze existujeme, ale kdyz neni zpusob, ze bychom se seznámili pres společný známý v hospodě, kine, atd. (coz je jedinej způsob, jak si dokážu představit seznámeni na těchto veřejných místech, představa, ze me začne balit nekdo sedící v okruhu jednoho metru v divadle mi prijde taky bizarni :D, i kdyz chapu, ze na malých městech to muze fungovat jinak, zase v Praze spoustu lidi od divadla znám, ale musi tam byt ten prvek predstaveni/prisednuti si k nekomu pro me cizímu), tak je prave internet tim prostředkem, ze si napiseme atd.
zaroven uplne souhlasím s tim, ze tinder vede k tomu, ze to clovek bere jako nejakou hru a je to vlastně degradujuci pro ty ostatní zúčastněným , protoze to neuvěřitelně snižuje hodnotu toho, ze je teda prilezitost jit s nekym atraktivním na rande

fleja » doreen (9:28:37): taky jsem v mensine, pres internet jsem se neseznamila nikdy...
zato mi stejne jako dor prijde jednodussi se seznamit treba v nejakym "specializovanejsim" prostredi typu lezecka stena, kde je teda jasny, ze mate aspon nejakej spolecnej zajem.. parkrat jsem se taky seznamila pres spolecny kamarady, tam zas o tom cloveku muzete relativne bezbolestne zjistit co potrebujete a na zaklade toho vyhodnotit, jestli dobry nebo ne.. ted mi teda vrchniho dohazovace dela bracha :D ale klikat na internetu a podle fotek posuzovat, jestli dobry nebo ne mi prijde.. ne uplne zcestny, ale .. divny. i kdyz v mym okoli je par dlouhodobych paru, co se seznamily pres tinder..
a parkrat me nekdo nahodne oslovil, ale byli to vetsinou takovi docela zoufalci, takze to ani nepocitam :)

doreen » popel (6:24:06): jsem v menšině s tebou! :)
my jsme o tom nedávno vedli takovou náročnou debatu, kde teda kromě internetových seznamek ještě válelo hledání spřízněných duší v klubech.. což mě přivádí k tomu, co mi na obou způsobech přijde nejnepochopitelnější. když se člověk seznámí s někým přirozeně tak, že ho někde potká, tak hned vidí a dokáže posoudit, jestli si s tím člověkem má co říct (a nemyslím teď jen nějaký konkrétní zájmy, který se samozřejmě dají zaklikat v nějakým formuláři) a jestli tam funguje nějaká chemie. oproti tomu mi seznamování přes net přijde neskutečně pracný a zamotaný, kdy teda někoho najdeš, zajímá se o podobný věci, líbí se ti a pak s ním jdeš ven.. dokáže vůbec člověk v takové situaci posoudit, zda ho druhá strana přitahuje? tak nějak pořád věřím tomu, že některé věci musí volně vyplynout samy bez nějakých tlaků z okolí, jinak se dřív nebo později zhroutí. o tom, že se může ukázat, že tam žádnou přitažlivost nelze vykřesat ani uměle a tím pádem je to celý jen ztráta času nemluvě..

čijo » uri (8:47:10): No tak tebe bych asi nebrala jako zoufalce.

uri » Ja sem skoro vsechny svoje vztahy potkal nachcanej na nejaky akci '))

čijo » popel (6:24:06): Tak s Petrem přes kamaráda v hospodě. Ale nebylo to tak, že by jen tak přišel a oslovil mě . Prostě seděl s náma u stolu. S Honzou jsem se seznámila díky Rudie přes Fb. A s Tomášem taky přes kamarády. Tinder nemám a mít nechci. A ani moji kamarádi Tinder nevyužívají. Jinak na seznamkach jsem dřív byla a brala to spíš jako zábavu.

Ale nestává se mi ani to, že by mě někdo jen tak pozval na panáka. A je pravda, že mejm kamarádkám se to stává celkem často. A taky mě to dost často otravovalo. Člověk si chce v hospodě s holkama pokecat a během jedny hodiny jeden zoufalec za druhým. Holky házely vlasama a očima a chichotaly se. (což určitě není Popel případ) Pravdou je, že holky šly do města se 300,- a odchazely se 300,- a já utratila celou vejplatu :D

A je mi jasný, že si za to můžu sama. Protože v tomhle nejsem asi moc společenská.

Lord_Palda » AirGuru (0:11:28): 1 v životě a to ještě na skupinovém výběhu, takže se to do náhod moc nepočítá:D

popel (6:24:06): škola, škola, škola, práce.

popel » A jak jste se tedy dali dohromady se vsemi svymi znamostmi? Pres internet? Mne pripada, ze se tu pretahujeme o to, jestli je vubec technicky mozny seznamit se s nekym bez IT, nebo ne, a trochu me prekvapuje, ze jsem v mensine! :)
A k te otazce, asi je pravda, ze me oslovuje vic tech neprijatelnych, na druhou stranu ja mam rozbitej flirtovaci radar, takze mam problem odlisit pratelskou konverzaci od nejakeho namlouvani. A treba zrovna toho kluka, ktereho jsme tubresili, jsem vlastne oslovila prvni ja (nadsenym obdivovanim psa, az pak jsem registrovala, kdo vubec drzi voditko, takze se to mozna ani nepocita :D), i kdyz o cislo uz si rekl on.

čijo » AirGuru (0:11:28): skutečně přijatelný chlapec mě neoslovil ani jednou. :D Teď jsem si to díky vám uvědomila a mám asi depku. :D

AirGuru » popel (22:07:59): Je tu jistá šance, že maloměsto to má nějak zásadně jiný, ale spíš mi přijde, že pořád potvrzuješ mojí domněnku.

Dovedeš si třeba v tom dnešním případě představit na jeho místě sebe? Že takhle seš někde s kamarádkama a pokoušíš se o kontakty s náhodnými chlapci? A samozřejmě z 10 pokusů vyjde tak jeden. Samozřejmě jsou v tom nějaké gender stereotypy, že děvčata takhle chlapce přeci neoslovují, ale tím hůř :)

Nechci vyznít nějak blbě, ale troufám si tvrdit že 99% kluků a 50% holek tohle skoro nikdy nezažívá (u těch holek těžko odhadovat, dovedu si představit že různé pokřikování a narážky jsou na denním pořádku).

Průzkum pro místní chlapce: Jak často s vámi o kontakt pokusí neznámé děvče se zjevným úmyslem se seznámit?
Případně průzkum pro místní děvčata: Jak často se pokusí o kontakt nějaký relevantní nápadník (tj. ne oplzlý padesátiletý fotřík ve frontě na pokladnu, nebo testosteronový macho buldozer, ale někdo skutečně přijatelný jako dobrá známost)

Já třeba za sebe odpovím, že já si všechny tyhlety pokusy o kontakt pamatuju naprosto přesně, protože byly v mojem životě akorát dva :D

AirGuru » popel (22:07:59):

popel » V tom divadle treba jsou typicky nahnacly fronty na baru, malo mista k sezeni, takze si lidi prisedaj ke stolum s cizima, a zase je to o vzajemny volbe - bud se chci s tema druhejma bavit, nebo ne. My jsme asi maly mesto a chodim asi i na mista, kde se spousta lidi zna minimalbe od videni a je to takova pratelsky komunikativni atmosfera, v tomhle je mozna treba Praha hodne jina.