guano »
no já si fakt neumim představit, jak bych zahajovala konverzaci např. ve zmíněným divadle. dejme tomu, že bych tam teda šla sama, ale to už spíš teda do kina, ale ok, a tam co... šance, že někdo připadá zajímavej mně a já jemu, je už docela nízká, pak by ten člověk musel bejt někde poblíž (ideálně místo hned vedle mě?), navíc taky asi sám a nezadanej... a pak teda ten rozhovor...?? fakt, zajímalo by mě, jaká je šance na takovýhle seznámení...
tinder mi připadá jako takový lepší libimseti svého času .D viděla jsem to u kamarádů a kamarádek a hlavně naposled právě u kamarádek jsem byla překvapená, jak nevážně to berou. něco jsme popíjely a jedna mi dokonce půjčila telefon, ať teda ťuknu na ty kluky, co mi přijdou atraktivní, tak ok, pak jí někdo psal - a jí to prostě bylo jedno, jestli jí někdo napíše, jestli si z někoho udělá srandu... nikdy bych kamarádce nepůjčila do ruky telefon s tim, aby po d mým profilem na někoho ťukla, nedejbože mu něco napsala. já tohle asi beru strašně vážně?.D jako že ne ve smyslu vyměníme si dvě zprávy, tak to je velká romantika a ježišmarja, ale prostě jsou to pro mě pořád lidi, ne "hra", že třeba patnácti něco napíšu, haha, stejně jako oni mně a patnácti jinejm...
já jsem rozhodně pro seznamování na internetech, ale nemůžu se ubránit pocitu, že ten tinder (všude se o tom mluví) hrozně znehodnocuje (? nenapadá mě jiný slovo? stará zapšklá?) to navazování vztahů, že všechno je "hrozná sranda", "neber to tak vážně" atd., prostě lidi na běžícím pásu... netvrdim, že to tak maj všichni samozřejmě, ale takovej mam z toho z doslechu pocit!