guano »
guano (13:43:59): ale je to svym způsobem smutný a docela to hrálo důležitou roli; prostě něco se mi z jakýhokoliv důvodu nechce, tak ok, tento týden "mě omlouvá" počasí, ale uvnitř tušim, že ten další "už bych měla", ne? přece bude ta radost. nikdo nechce druhýho zklamávat. stačí se "malinko" přemoct, to je to "takovej" problém?! "jednou?!"
jakože je fajn, když teda ten druhej ty aktivity nakonec dělá s jinejma a je mu to jedno, pohoda pro oba zúčastněný. ale často to asi bejvá tak, že tomu jednomu je to prostě uvnitř líto a nakonec se sblíží s nějakym tim kamarádem?
pro mě je zajímavý pozorovat se, že některý věci ve vztazích se mi pořád opakujou, zatimco některý se hrozně proměňujou, právě v závislosti na tý vzájemný interakci... že ten stejnej člověk, kterej může určitou aktivitu odmítat, ji pak příště sám může vyhledávat.








