popel »
To si nemyslim, uri. Pro mě je ideální stav, že má každej nějakou oblast zájmů, ve který se realizuje sám (sám si jde na pivo s kámošema, jede na běžky, cojávim), a pak něco, co dělaj spolu, přičemž ta společná činnost pro mě aspoň musí bejt různorodější než jen "chodíme na pivo s kámošema a občas na koncert". Zevl doma na gauči je občas taky fajn, jestli chlapovi udělá dobře, když se v pátek po celým týdnu v práci vyleje, tak prosim, ale nesmí to být každý týden.
Když jsme u těch rozchodů, mě poslední vztahy znechutily tim, že to se půl roku hádáme a já přesně říkám, co mi vadí, nic se neděje a neposunuje, tak to ukončím, a v tu chvíli chlap začne vykládat, jak si to všechno uvědomil a srovnal, všechno mu došlo a teď už to bude super, jen tomu dát šanci... a já si připadám jako potvora a hroznej člověk, když tomu už šance dávat nechci. Navíc moc dobře vim, že já jsem taky za odměnu, a po těch rozchodovejch peklech nikdy nechápu, že se mnou vůbec někdo ještě chce bejt :D