#PhoeniX »
Morgen (19:21:16): určitě, bude potřebovat doporučení od dětského praktického a někdo z rodičů u toho musí být, i pak u toho doktora (psychologa/psychiatra)... určitě i ty jako starší sourozenec můžeš možná dělat zákonného zástpce, ale asi na to budou chtít jenom rodiče, nevim, záleží jak který doktor
imho nejlepší by bylo abyste tam šli na první vyšetření všichni
::R@keta >> Generation Web Vol.2>>
Morgen »
Dotmaik (15:54:14): Proč žalovat? Nemůžu se stresovat, tak si tohle nemůžu nechat pro sebe.
Jak mám na raketě větší problémy? O čem to mluvíš?
#PhoeniX (17:51:30): Zkusím se zeptat a domluvit s mamkou.
Jak mám na raketě větší problémy? O čem to mluvíš?
#PhoeniX (17:51:30): Zkusím se zeptat a domluvit s mamkou.
#PhoeniX »
imo tohle je mimo rámec puberty... je rozstřelený ze všeho co se kolem něj dělo a děje protože ho to potkalo v dost blbém období, kdy na to lidi fakt reagujou zle
a je to na odbornou pomoc, psychologa ten týpek potřebuje
a je to na odbornou pomoc, psychologa ten týpek potřebuje
Morgen »
Dotmaik (14:59:26): Myslím, že bych se nezachovala jako on, ale jen bych mu připomněla to, že nechtěl pomoct on mě. Přece je to pořád puberťák. Každej z nás byl v tomhle věku nesnesitelnej a když si to vybaví, tak se sám za sebe stydí.
Myslím, že tohle bude mít i můj bratr.
Další den mi ovšem pomohl, ale jádro problému s puberťákem to nevyřeší.
Jak jsem psala níž. Nehodlám se řídit "ty po mě kamenem, já po tobě cihlou".
Jediný řešení je poradit se s psycholožkou, pak s mámou (to budu dělat vážně nerada) a pak zkusit domluvit bratrovi a připomenout mu, že je jedinej chlap v rodině a padá na něho jistá zodpovědnost.
Jeho chování se mi nelíbilo, ale jak jsem psala .. každej jsme v pubertě udělali něco, na co jsme raděj zapomněli a poučili se z toho.
Co pro tebe znamená "vyjebávání"? Myslíš využívání?
Já jsem ráda že se obklopuji lidma 35+ a s těma je řeč jiná než s mejma vrstevníkama.
Vždycky se najdou nějací blbci, ale to je život.
Ano, trpělivost mám, protože hodně lidí ji má se mnou taky. Nejsem zas tak sluníčková jak to máš v paměti vrytý, ale chovám se k lidem úplně jinak než ty.
Myslím, že tohle bude mít i můj bratr.
Další den mi ovšem pomohl, ale jádro problému s puberťákem to nevyřeší.
Jak jsem psala níž. Nehodlám se řídit "ty po mě kamenem, já po tobě cihlou".
Jediný řešení je poradit se s psycholožkou, pak s mámou (to budu dělat vážně nerada) a pak zkusit domluvit bratrovi a připomenout mu, že je jedinej chlap v rodině a padá na něho jistá zodpovědnost.
Jeho chování se mi nelíbilo, ale jak jsem psala .. každej jsme v pubertě udělali něco, na co jsme raděj zapomněli a poučili se z toho.
Co pro tebe znamená "vyjebávání"? Myslíš využívání?
Já jsem ráda že se obklopuji lidma 35+ a s těma je řeč jiná než s mejma vrstevníkama.
Vždycky se najdou nějací blbci, ale to je život.
Ano, trpělivost mám, protože hodně lidí ji má se mnou taky. Nejsem zas tak sluníčková jak to máš v paměti vrytý, ale chovám se k lidem úplně jinak než ty.
Morgen »
Dotmaik (12:59:24): To, že s tebou nesouhlasím přece neznamená že ti nerozumím. Máš zbytečný předsudky.
Můj čtrnáctiletej brácha mě řekne že jsem kráva, vysměje si mi, udělá mi naschvál a já mu jako dospělej člověk mám udělat to stejný?
Nechápu proč se pořád tak sprostě vyjadřuješ.
Kolik máš přátel co respektují tvou povahu v reálným životě?
Pokud tohle není ovšem jen póza.
A upřímně jsem si o tobě dřív myslela, že jsi docela normální člověk a nedala jsem na ostatní co se do sebe strefovali. Teď jim bohužel musím dát za pravdu.
Ty po mě kamenem, já po tobě cihlou fakt nefunguje a ve finále se z toho stane ještě větší konflikt.
Nechci bráchovi lézt do zadku, pouze po něm vyžaduji slušnější chování a ohleduplnost, to není doprošování.
Můj čtrnáctiletej brácha mě řekne že jsem kráva, vysměje si mi, udělá mi naschvál a já mu jako dospělej člověk mám udělat to stejný?
Nechápu proč se pořád tak sprostě vyjadřuješ.
Kolik máš přátel co respektují tvou povahu v reálným životě?
Pokud tohle není ovšem jen póza.
A upřímně jsem si o tobě dřív myslela, že jsi docela normální člověk a nedala jsem na ostatní co se do sebe strefovali. Teď jim bohužel musím dát za pravdu.
Ty po mě kamenem, já po tobě cihlou fakt nefunguje a ve finále se z toho stane ještě větší konflikt.
Nechci bráchovi lézt do zadku, pouze po něm vyžaduji slušnější chování a ohleduplnost, to není doprošování.
popel »
Prece nemuzes cekat, ze kdyz se k nekomu budes chovat hnusne, motivuje ho to k tomu, aby se on k tobe choval hezky. Takhle to nikdy fungovat nebude. Hlavne prece nebudu prebirat chovani, ktery sama na druhych odsuzuju.
Ale v tomhle zrejme spolecnou rec nenajdeme ;)
Ale v tomhle zrejme spolecnou rec nenajdeme ;)
Morgen »
Dotmaik (13:26:25): Doufám, že tohle fakt nemyslíš vážně.
Pokud ano, tak musím konstatovat, že povahu jako ty jsem vážně v reálným živote nepoznala a jsem za to šťastná.
Nebudu se chovat k puberťákovi tak, jak se chová on přece, to je strašně mimo.
A nemůžu za to, že jsem vychovaná slušně, popravdě jsem ráda, že nejsem žádnej hulvát.
popel (13:53:52): Doufám, že brzy, protože by měl mít obhledy aspoň na moje zdravotní problémy. Kdybych se s tím měla aspoň na někoho obrátit, ale rodinu bohužel už nemám. Krom tety a s tou si moc nerozumíme, pro ni jsem jen taková chůva.
Jediný co mě napadá tak je se poradit o tom s psycholožkou, třeba se mi uleví.
Pokud ano, tak musím konstatovat, že povahu jako ty jsem vážně v reálným živote nepoznala a jsem za to šťastná.
Nebudu se chovat k puberťákovi tak, jak se chová on přece, to je strašně mimo.
A nemůžu za to, že jsem vychovaná slušně, popravdě jsem ráda, že nejsem žádnej hulvát.
popel (13:53:52): Doufám, že brzy, protože by měl mít obhledy aspoň na moje zdravotní problémy. Kdybych se s tím měla aspoň na někoho obrátit, ale rodinu bohužel už nemám. Krom tety a s tou si moc nerozumíme, pro ni jsem jen taková chůva.
Jediný co mě napadá tak je se poradit o tom s psycholožkou, třeba se mi uleví.
popel »
Víš, maiku, když se k lidem chováš slušně, tak se tak nějak přirozeně stane, že tě pak vesměs obklopujou jenom lidi, který se chovaj slušně zase k tobě. Ale pokud vystupuješ jako arogantní hulvát, tak ti lidi tohle zrcadlo nastaví zpátky. Docela by mě zajímalo, cos kdy tímhle přístupem "chovám se jak čurák, protože všichni kolem jsou debilové" kdy získal, kromě pocitu, že "sis někoho pěkně dal", "někoho vyhlásil" a seš tak ten největší borec, co si "nenechá srát na hlavu" a umí si poradit se všema debílkama, protože je ultrahustej boss.
Morgen (8:43:41): To budete asi muset nějak přežít, než ho to přejde :)
Morgen (8:43:41): To budete asi muset nějak přežít, než ho to přejde :)
Morgen »
Poslední dobou se chová fakt děsně. Jeden příklad. Už přes měsíc se domlouváme na dárek pro mámu. Poslední týden jsem se ho každej den ptala na to, jestli ho budem kupovat společně, že nemám moc peněz a zároveň potřebuji jistou pomoc.
Nedávno jsem mu oznámila že jsem nemocná a nemůžu být ve stresu. Když jsme mu s mámou vysvětlili o co jde, byl z toho špatnej. Řekla jsem si, že mu už bude 15 a prostě to musí vědět a doufala jsem, že se bude chovat tak, aby mě nedostával do stresovejch situací svým nezájmem, nadávkama apod.
Včera mi něco slíbil a vážně jsem ho potřebovala. Čas byl omezenej, tak jsem ho požádala o pomoc, kterou mi den předtím slíbil.
Bohužel jsem se dostala do situace která začala nezájmem, vysmíváním a pak nadávkama.
Šlo pouze o pět minut a on dal přednost hře.
Tak to všecko zbylo na mě. Dohrál a jen se koukal, jak tahám velký terárko do schodů a vysmíval se mi.
Tímhle chováním mě opět dostal do stresové situace a celej večer mi bylo zle.
Jak takovýmu puberťákovi domluvit? Nebere mě jako autoritu. Nebere vlastně ani matku, ale to je její miláček. S ní o tomhle chování vůbec mluvit nemůžu.
Honí se mi hlavou myšlenky o tom, že se odstěhuju hlavně kvůli němu. Nedokáže nic respektovat a dělá mi jen naschvály.
Fakt nevím co s tím.
Nedávno jsem mu oznámila že jsem nemocná a nemůžu být ve stresu. Když jsme mu s mámou vysvětlili o co jde, byl z toho špatnej. Řekla jsem si, že mu už bude 15 a prostě to musí vědět a doufala jsem, že se bude chovat tak, aby mě nedostával do stresovejch situací svým nezájmem, nadávkama apod.
Včera mi něco slíbil a vážně jsem ho potřebovala. Čas byl omezenej, tak jsem ho požádala o pomoc, kterou mi den předtím slíbil.
Bohužel jsem se dostala do situace která začala nezájmem, vysmíváním a pak nadávkama.
Šlo pouze o pět minut a on dal přednost hře.
Tak to všecko zbylo na mě. Dohrál a jen se koukal, jak tahám velký terárko do schodů a vysmíval se mi.
Tímhle chováním mě opět dostal do stresové situace a celej večer mi bylo zle.
Jak takovýmu puberťákovi domluvit? Nebere mě jako autoritu. Nebere vlastně ani matku, ale to je její miláček. S ní o tomhle chování vůbec mluvit nemůžu.
Honí se mi hlavou myšlenky o tom, že se odstěhuju hlavně kvůli němu. Nedokáže nic respektovat a dělá mi jen naschvály.
Fakt nevím co s tím.
Morgen »
Zažil si tu někdo pubertu sourozenců?
Potřebovala bych od někoho poradit, už jsem fakt bezradná.
Potřebovala bych od někoho poradit, už jsem fakt bezradná.
doreen »
larynka (1:34:06): neni, ja to chapu :) ale nic to nemeni na tom, ze mi to prijde hloupy a omezeny ;)
larynka »
jako mne to prijde jako uplne prirozena reakce zase .)
kdyby m. sel na koncert s bejvalkou a nerekl mi to, tak by me to sakra nakrklo. zvlast kdyby mi tvrdil, ze je to jen kamoska a pak by z nej vylezlo, ze spolu meli techtle a mozna i mechtle .), a kdyby mi jinak rikal prakticky vsecko.
to je to vazne tak nepochopitelny?
kdyby m. sel na koncert s bejvalkou a nerekl mi to, tak by me to sakra nakrklo. zvlast kdyby mi tvrdil, ze je to jen kamoska a pak by z nej vylezlo, ze spolu meli techtle a mozna i mechtle .), a kdyby mi jinak rikal prakticky vsecko.
to je to vazne tak nepochopitelny?