Morgen »
Poslední dobou se chová fakt děsně. Jeden příklad. Už přes měsíc se domlouváme na dárek pro mámu. Poslední týden jsem se ho každej den ptala na to, jestli ho budem kupovat společně, že nemám moc peněz a zároveň potřebuji jistou pomoc.
Nedávno jsem mu oznámila že jsem nemocná a nemůžu být ve stresu. Když jsme mu s mámou vysvětlili o co jde, byl z toho špatnej. Řekla jsem si, že mu už bude 15 a prostě to musí vědět a doufala jsem, že se bude chovat tak, aby mě nedostával do stresovejch situací svým nezájmem, nadávkama apod.
Včera mi něco slíbil a vážně jsem ho potřebovala. Čas byl omezenej, tak jsem ho požádala o pomoc, kterou mi den předtím slíbil.
Bohužel jsem se dostala do situace která začala nezájmem, vysmíváním a pak nadávkama.
Šlo pouze o pět minut a on dal přednost hře.
Tak to všecko zbylo na mě. Dohrál a jen se koukal, jak tahám velký terárko do schodů a vysmíval se mi.
Tímhle chováním mě opět dostal do stresové situace a celej večer mi bylo zle.
Jak takovýmu puberťákovi domluvit? Nebere mě jako autoritu. Nebere vlastně ani matku, ale to je její miláček. S ní o tomhle chování vůbec mluvit nemůžu.
Honí se mi hlavou myšlenky o tom, že se odstěhuju hlavně kvůli němu. Nedokáže nic respektovat a dělá mi jen naschvály.
Fakt nevím co s tím.









