popel »
Aktuálně jsem v půl desáté ráno s L. odnesla dolů ke dveřím dvě skříňky, který chci obrousit a natřít u našich na zahradě. Ale zapomněla jsem doma šmirgl, tak jsem se pro něj vrátila do bytu. Jenže ouha! Nejde mi strčit klíč do zámku, protože zevnitř jsou L. klíče, samozřejmě pootočený. Během následující hodiny volám na osm různých čísel všemožným zámečníkům, ale buď jsou někde odjetý, nebo mi to neberou. Soused, který má ve vedlejším vchodu náš sousední balkon (což by byla spidermanovská akce pro L., protože byt je ve čtvrtém patře!), odjel na chalupu. Objíždíme teda Lípu a sháníme někoho v zámečnictví, kdo by to uměl odemknout. V jednom zámečnictví nám poradí fígl, jak se do toho dostat. Během marných pokusů úplně rozsekáme dveře, takže nakonec rezignujeme, L. proďoube díru skrz a šroubovákem zmáčkne kliku a otevře dveře. Vyndáme klíče, zase zavřeme a jedeme pro nový dveře. Vůbec není dobře, že jsme tam měli tyhle papírový, musíme mít s protipožární vložkou. Ok, tak tři a půl tisíce, paráda. Dovezeme nový dveře, díky bohu se vejdou do výtahu! Nasadíme je a ukáže se, že nejdou zavřít, protože jsou křivý futra, nebo panty, nebo celej barák, nejspíš celý tohle město je úplně nakřivo! Takže máme krásné nové protipožární dveře, které nejdou zavřít a teď čekáme na nějakýho tátovýho univerzálně schopnýho kamaráda, který nám s tím přijede pomoct, protože kdybychom zkurvili ty nový dveře nějakým naším super zásahem, tak už asi fakt skočim z okna.