::R@keta >> Generation Web Vol.2>>
Pralinka2 »
A pak to má různé důsledky, například že když se kolem půlnoci z 8. na 9. května 1945 podepíše nějaká kapitulace znamenající konec války, tak se pak ještě po 68 letech neví, zda konec války byl 8. nebo 9. května.
Maxidejf »
Pralinka2 (10:08:41): supr! konecne sou vsechny tyhle argumenty hezky na jednom miste... vzdy kdyz o tomhle s nekym debatuju, tak nejsem sto uvest tohle vsechno ;)
Pralinka2 »
Letní čas byl zaveden proto, aby ušetřil energii. U nás byl poprvé zaveden od 1. května 1916, pak platil ještě v létě 1917 a 1918. Pak dlouho nic, pak byl zaveden od 1. dubna 1940, načež byl zaváděn až do roku 1949. Zvláštností je, že kromě toho platil od 1.12.1946 do 23.2.1947 zimní čas, který nikdy předtím ani potom nebyl. Po roce 1949 pak dlouho nic, až byl u nás letní čas opět zaveden od 1. dubna 1979, po náhlém prudkém ochlazení z 31.12.1978 na 1.1.1979, kdy zamrzlo uhlí ve vagónech a došlo i k dalším komplikacím, v důsledku kterých některé uhelné elektrárny zůstaly bez uhlí (A Temelín byl dosud pouze na rýsovacích prknech). Následkem toho došlo v lednu 1979 k energetickému kolapsu, který vedl k omezení televizního vysílání na několik hodin denně jen na jednom programu, k omezení výroby a v neposlední řadě ke vzniku třítýdenních tzv. uhelných prázdnin. Pro úsporu energie a zmírnění energetických špiček byl od února 1979 posunut začátek vyučování ve školách a posunuta pracovní doba některých úřadů a pracovišť, a bylo rozhodnuto o zavedení letního času se začátkem od 1. dubna. (O ekonomické situaci v roce 1916 a 1940 nemusím doufám dlouze vykládat).
Uvedená data tedy ukazují, že letní čas byl u nás zaváděn válečnými a totalitními režimy v momentě, kdy jim ekonomicky tak katastrofálně teklo do bot, že hledaly všechny způsoby, jak aspoň trochu ušetřit.
Tímto způsobem bylo zavádění letního času zdůvodňována po celá ta léta, kdy byl zaváděn. Přičemž od roku 1996 byl konec letního času posunut z konce září na konec října. Avšak po roce 1990, kdy u nás skončilo centrální plánování, došlo k uvolňování do té doby centrálně stanovované pracovní doby, došlo ke změně denního režimu, a postupně se ukazuje, jak bylo například už v roce 2000 publikováno v tomto článku, že úspory energie zaváděním letního času jsou nejen zanedbatelné, ale že posun konce letního času na říjen dokonce spotřebu energie zvyšuje. Kromě toho, mimo jiné v souvislosti se zaváděním úsporných zdrojů světla, se podíl osvětlení na celkové spotřebě energie snižuje, a tudíž se snižuje i význam úspor souvisejících se svícením.
Důvod, proč byl za první a druhé světové války a za komunistů zaveden letní čas, tedy již pominul, přesto se tento zvyk udržuje i nadále.
Někteří zastánci letního času tvrdí, že letní čas je užitečný, protože přináší "delší den". Ve skutečnosti však den delší není, Země se otáčí pořád stejně, a den je dlouhý pořád stejně. Jestliže podle posunutých hodinek Slunce zapadá o hodinu "později", tak o stejnou hodinu "později" i vychází. Ve skutečnosti vychází a zapadá pořád stejně, jen hodinky ukazují něco jiného. Někteří tvrdí, že v důsledku letního času mají víc času na odpolední využití světla. Jestli však někoho baví vstávat ráno do tmy, aby měl odpoledne víc času, může si to zařídit tak, aby ráno dřív vstával a odpoledne dřív končil, v dnešní době by nebyl problém si to dohodnout.
Čas jako fyzikální veličina slouží k tomu, aby bylo možné určit, kdy se co stalo a jak dlouho to trvalo. Posouvání tohoto měřítka jde zcela proti principům fyzikálního měření; je to něco podobného jako bránit povodním tím, že se posunou vodočty u vodních toků. Jestliže je zapotřebí něco měnit (například dobu vstávání, rychlost vozidel, délku tyče či silnice, hmotnost čehokoli a podobně), tak se to přece nemění posunem času nebo změnou velikosti metru či kilogramu. Důsledkem pak jsou takové abrurdnosti, jako že se poslední neděli v říjnu dá od 01:59 do 02:01 hodin ujet autem i více než 100 kilometrů, nebo že když někdo poslední neděli v říjnu ve 2:30 vyloupí banku, tak si může na tu dobu zajistit spolehlivé alibi.
Nemluvě o to, že části lidí může náhlý posun času působit i zdravotní problémy, o čemž se každoročně mluví a píše.
Nějaké informace o letním času jsou například tady nebo tady.
Uvedená data tedy ukazují, že letní čas byl u nás zaváděn válečnými a totalitními režimy v momentě, kdy jim ekonomicky tak katastrofálně teklo do bot, že hledaly všechny způsoby, jak aspoň trochu ušetřit.
Tímto způsobem bylo zavádění letního času zdůvodňována po celá ta léta, kdy byl zaváděn. Přičemž od roku 1996 byl konec letního času posunut z konce září na konec října. Avšak po roce 1990, kdy u nás skončilo centrální plánování, došlo k uvolňování do té doby centrálně stanovované pracovní doby, došlo ke změně denního režimu, a postupně se ukazuje, jak bylo například už v roce 2000 publikováno v tomto článku, že úspory energie zaváděním letního času jsou nejen zanedbatelné, ale že posun konce letního času na říjen dokonce spotřebu energie zvyšuje. Kromě toho, mimo jiné v souvislosti se zaváděním úsporných zdrojů světla, se podíl osvětlení na celkové spotřebě energie snižuje, a tudíž se snižuje i význam úspor souvisejících se svícením.
Důvod, proč byl za první a druhé světové války a za komunistů zaveden letní čas, tedy již pominul, přesto se tento zvyk udržuje i nadále.
Někteří zastánci letního času tvrdí, že letní čas je užitečný, protože přináší "delší den". Ve skutečnosti však den delší není, Země se otáčí pořád stejně, a den je dlouhý pořád stejně. Jestliže podle posunutých hodinek Slunce zapadá o hodinu "později", tak o stejnou hodinu "později" i vychází. Ve skutečnosti vychází a zapadá pořád stejně, jen hodinky ukazují něco jiného. Někteří tvrdí, že v důsledku letního času mají víc času na odpolední využití světla. Jestli však někoho baví vstávat ráno do tmy, aby měl odpoledne víc času, může si to zařídit tak, aby ráno dřív vstával a odpoledne dřív končil, v dnešní době by nebyl problém si to dohodnout.
Čas jako fyzikální veličina slouží k tomu, aby bylo možné určit, kdy se co stalo a jak dlouho to trvalo. Posouvání tohoto měřítka jde zcela proti principům fyzikálního měření; je to něco podobného jako bránit povodním tím, že se posunou vodočty u vodních toků. Jestliže je zapotřebí něco měnit (například dobu vstávání, rychlost vozidel, délku tyče či silnice, hmotnost čehokoli a podobně), tak se to přece nemění posunem času nebo změnou velikosti metru či kilogramu. Důsledkem pak jsou takové abrurdnosti, jako že se poslední neděli v říjnu dá od 01:59 do 02:01 hodin ujet autem i více než 100 kilometrů, nebo že když někdo poslední neděli v říjnu ve 2:30 vyloupí banku, tak si může na tu dobu zajistit spolehlivé alibi.
Nemluvě o to, že části lidí může náhlý posun času působit i zdravotní problémy, o čemž se každoročně mluví a píše.
Nějaké informace o letním času jsou například tady nebo tady.
Hadson. »
Mohl by si sem, když už si to založil, hodit nějakej sauce ohledně toho. Docela by mě to zajímalo.,