wwriter »
amna (19:38:28): Alimenty jsem platil na své děti cca dvacet let. Jak psala Sili, není to o tom trestu, že jeden nechce žít s tím druhým. Ale spíše o tom, nějak zabezpečit ty děti, kterým je to úplně jedno, jaké mají mezi sebou rodiče problémy a dohody, pokud jsou malé.
To zvýšení alimentů jsem zažil (v kontextu toho, o čem níže píšete) jednou a u první distance (okresní soud), to také pro mne nedopadlo moc dobře, vzhledem ke skutečnosti, dalšího života, další rodiny. Ovšem po odvolání k distanci vyšší, se to tak nějak srovnalo. Možná jsem se s tím srovnal já, ale o patrné snížení šlo. (A to jsem rozhodně ne vydělával sumy v mnoha desítkách tisíc.)
Jo ještě mě zaujala pasáž poslední věty: "a neposlouchala kecy o tom, že je táta idiot"
Když děti dospěli, svěřili mi že mne jejich maminka v době kdy byli malí, shazovala kdykoli byla o mně řeč.
Dneska to beru s mnohem větší nadsázkou, dříve mne to víc trápilo.
Takže suma sumárum: Přežili jsme všichni, vycházíme spolu (i s ex) a radost mám především z toho, že ani veškeré "kálení na hlavu" nepřineslo kýžený výsledek. :)