::R@keta >> Generation Web Vol.2>>
o praci, bydleni, financich, nakupech... proste o zivote jaky je
uri »
utubutu (14:35:50): souhlasim s klukama a moc dekuju za tvuj nazor. Jak sem zminil, porad sem fazi racionalizace, takze jakkykoliv sterzlivy nazor, at uz pro nebo proti se pocita a ze zkusenosti vim, ze vety jako ta tvoje posledni casto muzou hrat roli v mym finalnim rohozdnuti.
Sili »
Hele to je ted nejak v mode
Mne se to taky nejak hrouti a nevim kudy z toho ven, jestli přes praci, vztaje, konicky, deti
Mne se to taky nejak hrouti a nevim kudy z toho ven, jestli přes praci, vztaje, konicky, deti
fleja »
utubutu (14:35:50): hezky shrnuti :)
necim podobnym si ted taky prochazim. zacala jsem tu jako guide, ale po roce obskakovani cinskejch a indickejch turistu jsem vyhorela, asi jako skoro kazdej tady.. tak jsem zacala ve stejny firme jako provozni, soft skills na to mam. jenze sef byl kreten a vlastne me chtel rok (!) vyhodit, protoze jsem dle jeho slov moc pracovala (plnej uvazek)... ale je to srab a nedokazal mi to celej rok rict. takze jsem se prestehovala na hranice s norskem a delam uklizecku, protoze jinej job tu holt v tu dobu k mani nebyl. ale jak rika utu, je to jina firemni dynamika, mam tu mnohem vetsi svobodu a jsem tu spokojenejsi. i plat mam vlastne stejnej.
ale zas mam docela problem s autoritama a pracovnim tempem, takze behem vsech tech sicht uz mi dosla trpelivost a aspon me to nakoplo zkusit nejakej byznys stranou - i kdyby to mel bejt malej privydelek.. a pak muzu nakopnout svuj master plan, kde se mi treba povede zurocit to vsechno, co jsem se za ty roky tak ruzne naucila...
a jak rika utu, vidim kolem sebe dost lidi, co se s tim perou, nebavi je to co delaj, ale taky nevi co s tim, jsou zasekli, nestastni a z nudy si nadelaj haranti.. a co pak s tim ;)
necim podobnym si ted taky prochazim. zacala jsem tu jako guide, ale po roce obskakovani cinskejch a indickejch turistu jsem vyhorela, asi jako skoro kazdej tady.. tak jsem zacala ve stejny firme jako provozni, soft skills na to mam. jenze sef byl kreten a vlastne me chtel rok (!) vyhodit, protoze jsem dle jeho slov moc pracovala (plnej uvazek)... ale je to srab a nedokazal mi to celej rok rict. takze jsem se prestehovala na hranice s norskem a delam uklizecku, protoze jinej job tu holt v tu dobu k mani nebyl. ale jak rika utu, je to jina firemni dynamika, mam tu mnohem vetsi svobodu a jsem tu spokojenejsi. i plat mam vlastne stejnej.
ale zas mam docela problem s autoritama a pracovnim tempem, takze behem vsech tech sicht uz mi dosla trpelivost a aspon me to nakoplo zkusit nejakej byznys stranou - i kdyby to mel bejt malej privydelek.. a pak muzu nakopnout svuj master plan, kde se mi treba povede zurocit to vsechno, co jsem se za ty roky tak ruzne naucila...
a jak rika utu, vidim kolem sebe dost lidi, co se s tim perou, nebavi je to co delaj, ale taky nevi co s tim, jsou zasekli, nestastni a z nudy si nadelaj haranti.. a co pak s tim ;)
Lidumil Všehomír »
utubutu (14:35:50): Lépe bych to neshrnul. Štěstí pramení zevnitř a největší překážkou si je každý sám. Na druhou stranu bych změnu prostředí určitě nezavrhoval, může to být odrazový můstek k nastartování dalších procesů a posunu dál. Což je stěžejní.
Binn »
utubutu (14:35:50): potlesk ve stoje za tu posledni vetu, i kdyby to byla pravda. To je moc hezky napsany:))
utubutu »
no, já to tady už několik dní čtu a konečně mám prostor napsat svůj názor, kterej vás určitě hrozně zajímá :-))
mně v těch myšlenkách uri děsně připomíná pár lidí z mého okolí, kteří se pořád takhle nějak pracovně hledaj a přijde mi, že tou "rozháraností" zakrývají nějaký hlubší problém, co mají se sebou a nechtějí ho řešit/nevidí ho.
jakože pro mě osobně je přínosem jógy/meditace spíš to, že jsem sama ve svým světě spokojená a v "míru s okolím". samozřejmě, že když jsem dělala práci ve stupidní firmě, tak mě to štvalo a péče o mentální zdraví to nezachránila, ale pořád mi stačilo změnit zaměstnavatele, kde dělám podobný věci, ale pro jiný lidi, v jiný interakci, v jiný dynamice a sama za sebe můžu říct, že mám teď luxusně spokojený období (který se určitě brzy posere, protože zachování energie ve vesmíru musí být).
ale jsem moc ráda uri, že chceš děvky a chlast vyměnit za cvičení a obranu ČR (ač si nemyslím, že tě to učiní šťastným) .)
mně v těch myšlenkách uri děsně připomíná pár lidí z mého okolí, kteří se pořád takhle nějak pracovně hledaj a přijde mi, že tou "rozháraností" zakrývají nějaký hlubší problém, co mají se sebou a nechtějí ho řešit/nevidí ho.
jakože pro mě osobně je přínosem jógy/meditace spíš to, že jsem sama ve svým světě spokojená a v "míru s okolím". samozřejmě, že když jsem dělala práci ve stupidní firmě, tak mě to štvalo a péče o mentální zdraví to nezachránila, ale pořád mi stačilo změnit zaměstnavatele, kde dělám podobný věci, ale pro jiný lidi, v jiný interakci, v jiný dynamice a sama za sebe můžu říct, že mám teď luxusně spokojený období (který se určitě brzy posere, protože zachování energie ve vesmíru musí být).
ale jsem moc ráda uri, že chceš děvky a chlast vyměnit za cvičení a obranu ČR (ač si nemyslím, že tě to učiní šťastným) .)
Stenly »
Join the Army; travel to exotic, distant lands; meet exciting, unusual people and kill them
to jako hasic nedas :D
to jako hasic nedas :D
uri »
Lord_Palda (7:59:24): haha, nejaky investice rozhazeny mam, porad to neni dost na zajisteni na duchod, ale slusna rezerva na tuhle zivotni otocku
AirGuru (8:31:50): nejsi prvni kdo mi to navrhuje, diky, ale nechci ')
AirGuru (8:31:50): nejsi prvni kdo mi to navrhuje, diky, ale nechci ')
Lord_Palda »
uri (4:09:04): počkej rok, nakup dvě nemovitosti na pronájem, třetí na potenciální bydlení, pronajmi, vstup do armády, profit
uri »
//tvl, sry sem chtel napsat jen kratkou odpoved Stenlymu, ale porad sem ve fazi racionalizace, tak mi mozek rozjel dalsi slohovku, aniz bych to sam zamejslel... vas to asi nezajima, ale me to pomaha si to srovnat v hlave, tak klikam odeslat
Stenly (20:37:10): jo a ne... takovyhle misto uz nevim jestli sezenu... plati me doslova milionove v czk a zaroven mam hromadu casu diky praci smeny delat si co chci ve volnym case. A ten volnej cas se da nastavovat prohazovanim smen s kolegama, takze kdyz mi napise bracha, ze by se stavil v kvetnu na dva tejdny, tak me to stoji 4 dny z 21 dovoleny s nim bejt dva tejdny v Indonesii.
Ta jistota a svoboda kterou mi tenhle job dava skrze volnej cas a penize je totalni luxus a objektivne je to hrozna demence ho opustit a spousta borcu tam fakt sedi uz 10 let a odmitaj se nechat povysit, protoze si odkrouti v praci smenu a jdou se venovat necemu co je bavi mimo praci a ja je chapu.
Jestli odejdu, tak pochybuju, ze me Visa veme zpatky do SG a podle toho co slysim od znamejch vsude mozne to takhle pohodlny nema nikdo... nicmene cena za to pohodli je, ze moji kolegove a koneckoncu ja taky, ty praci zas tolik nedavaj, drzime krok s trendama a postupne se to cely vyviji, ale na konci dne si tam chodime vsichni akorat odsedet sichtu a jit pak delat neco zajimavejsi.
Uprimne, moje skills jsou tedka horsi, nez kdyz me tam nabirali, naprosto zrezively a a cokoliv je mimo moji pracovni rutiny ma na sobe massivni vrtsvu rze a prachu, jak sem si overil na tom pohovoru/testu do Tokia.
Takze musim zacit makat, abych se nekam posunul, uceni mi nejde, nikdy mi to neslo a nebavilo me. Jo dokazu se nadhcnout a premoct a neco nadrtit, ale je to brutalni valka sama se sebou. A moje nadseni zvdycky vyprcha, kdyz pak prevod do praxe znamena jen zase sedet u kompu a mackat tlacitka. Sem byl takhle nadsenej do programovani sto a jedna krat a vzdycky me to prestalo bavit za chvili. Kdezto kdyz cvicim a sportuju, tak mi jde vsechno samo i ta teorie ktera k tomu patri, nemam problem ji zhltat a okamzite prevest do praxe a pak si s tim vyhravat a blbnout a posouvat se na dalsi level.
Stenly (21:02:02): tam mluvi o tom chef vs. cook - v cyberecurity sem cook, v jakykoliv fyzicky aktivite sem prirozenej chef
Skoncil se ctenim nekde u chapadel, nejak nedavam ten styl psani takhle po ranu, na muj vkus na to vsechno jedo moc obsirne... vratim se k tomu az budu min roztekanej.
Nicmene co mi tam padlo do oka je touha naplneni vlastniho potencialu, to je presne to co na me tedka rve, protoze vi, ze mi dochazi cas a zaroven, ze v cyberesecurity, potazmo jakykoliv praci u kompu, se to nikdy nestane. Ja se potrebuju hejbat a tam i lezi muj pravej potencial.
Vim, ze ma bavi remesla, mel sem tu cest si behem stredni skoly na dilnach a na brigadach osahat nekoliko remesel a tvorit rukama je top zabava, ktera mi taky jde a pokud je nekdo poctivej a sikovnejch remeslnik, tak si i vydela slusny prachy. Jenze jako se cybersecurity, tusim, ze pokud bych svoje hobby zmenil v praci, tak to po chvili zacnu nenavidet.
Profesionalni atlet ze me nebude, muzu litovat kolik chci, co sem udelal a neudelal, kdyz sem hral hokej, ale objektivne, navzdory jakkoliv sem na to mel talent, tak sem an to v tu dobu nemel vubec spravnej mindset a aby to nekdo dotahnul do NHL nebo aspon cesky extraligy, tak potrebuje k tomu talentu mit spravnou hlavu ve spravnou dobu a nekoho kdo je osobne povede. Se nepovedlo, nema cenu brecet nad rozlitym mlikem.
Nicmene sem se z toho naucil hrozne cenny lekce a sem tedka predvedcenej, ze mam ten spravnej mindset na to, abych podporil svuj atletickej talent a potazmo realizoval svuj plnej potencial. Zaroven moje srdce touzi po zminemym kamaradstvi a prislusnosti k tymu. Tymu, kterej ma renome a je tezky se do nej dostat a v nem dal zustat a tim padem, kdyz si jeho clenem, tak to znamena, ze si neco dokazal, ze sis to zaslouzil tvrdou drinou, kterou za tebe nikdo jinej neudelal a ani ses tam nemoh prokecat na nahodu.
Pak je tu ten trenink samotnej, pri sparringu bojovejch sportu, ale i pri kondicnich drillech sem byl po dlouhejch letech nejstatnejsi co sem kdy byl. A bojovy sporty muzu v armade trenovat do halejuja ve volnym case a zaroven is ldima se kteryma pracuju a ziju, coz je v moji hlave naprosto nadhernej ideal. Strelba, kdyz sem si poprve vzal do ruky brokovnici a AR-15, tak sem vedel, ze je to laska na prvni odjisteni.
Jak sem zminil tedka i v prubehu let nekolikrat, kdyz sem se po hokeji rozhodoval co dal delat, vojenska sluzba pro me byla skoro jasna volba, ale nechal sem si to rozmluvit mamou, coz byl fer call od ni, protoze pred 15 lety byla armada v dost jinym stavu a taky bych nikdy nemel tu moznost si zazit co sem si zazil ted a dost pravdepodobne bych si rikal jak by byl skvelej zivot v civilu misto drenitby v armade uz od stredni skoly.
Secteno podrtzeno, si myslim, ze v tuhle chvili sem v pozici, kde sem zvladnul zit dost plnohodnotnej civilni zivot a cuchnul si v nem ke vsemu k cemu sem si cuhnout chtel a o kterym se mi nikdy ani nesnilo a o kterym muzu vypravet vnoucatum svyho brachy a dedkum v hospode v duchodu, jestli do nej preziju. Bylo to super, ale vim, ze me to neuspokojuje a nikdy nebude. Dalo mi to zkusenosti a zivotni lekce, ktery ted rikaji, ze je cas jit tam kam sem vzdycky chtel a nenechat si rozmluvit ani vlastni milujici matkou. (coz bude velmi neprijemnej rozhovor, protoze vim, ze bude brecet a nikdo nechce videt svoji vlastni mamu brecet kvuli nim)
Stenly (20:37:10): jo a ne... takovyhle misto uz nevim jestli sezenu... plati me doslova milionove v czk a zaroven mam hromadu casu diky praci smeny delat si co chci ve volnym case. A ten volnej cas se da nastavovat prohazovanim smen s kolegama, takze kdyz mi napise bracha, ze by se stavil v kvetnu na dva tejdny, tak me to stoji 4 dny z 21 dovoleny s nim bejt dva tejdny v Indonesii.
Ta jistota a svoboda kterou mi tenhle job dava skrze volnej cas a penize je totalni luxus a objektivne je to hrozna demence ho opustit a spousta borcu tam fakt sedi uz 10 let a odmitaj se nechat povysit, protoze si odkrouti v praci smenu a jdou se venovat necemu co je bavi mimo praci a ja je chapu.
Jestli odejdu, tak pochybuju, ze me Visa veme zpatky do SG a podle toho co slysim od znamejch vsude mozne to takhle pohodlny nema nikdo... nicmene cena za to pohodli je, ze moji kolegove a koneckoncu ja taky, ty praci zas tolik nedavaj, drzime krok s trendama a postupne se to cely vyviji, ale na konci dne si tam chodime vsichni akorat odsedet sichtu a jit pak delat neco zajimavejsi.
Uprimne, moje skills jsou tedka horsi, nez kdyz me tam nabirali, naprosto zrezively a a cokoliv je mimo moji pracovni rutiny ma na sobe massivni vrtsvu rze a prachu, jak sem si overil na tom pohovoru/testu do Tokia.
Takze musim zacit makat, abych se nekam posunul, uceni mi nejde, nikdy mi to neslo a nebavilo me. Jo dokazu se nadhcnout a premoct a neco nadrtit, ale je to brutalni valka sama se sebou. A moje nadseni zvdycky vyprcha, kdyz pak prevod do praxe znamena jen zase sedet u kompu a mackat tlacitka. Sem byl takhle nadsenej do programovani sto a jedna krat a vzdycky me to prestalo bavit za chvili. Kdezto kdyz cvicim a sportuju, tak mi jde vsechno samo i ta teorie ktera k tomu patri, nemam problem ji zhltat a okamzite prevest do praxe a pak si s tim vyhravat a blbnout a posouvat se na dalsi level.
Stenly (21:02:02): tam mluvi o tom chef vs. cook - v cyberecurity sem cook, v jakykoliv fyzicky aktivite sem prirozenej chef
Skoncil se ctenim nekde u chapadel, nejak nedavam ten styl psani takhle po ranu, na muj vkus na to vsechno jedo moc obsirne... vratim se k tomu az budu min roztekanej.
Nicmene co mi tam padlo do oka je touha naplneni vlastniho potencialu, to je presne to co na me tedka rve, protoze vi, ze mi dochazi cas a zaroven, ze v cyberesecurity, potazmo jakykoliv praci u kompu, se to nikdy nestane. Ja se potrebuju hejbat a tam i lezi muj pravej potencial.
Vim, ze ma bavi remesla, mel sem tu cest si behem stredni skoly na dilnach a na brigadach osahat nekoliko remesel a tvorit rukama je top zabava, ktera mi taky jde a pokud je nekdo poctivej a sikovnejch remeslnik, tak si i vydela slusny prachy. Jenze jako se cybersecurity, tusim, ze pokud bych svoje hobby zmenil v praci, tak to po chvili zacnu nenavidet.
Profesionalni atlet ze me nebude, muzu litovat kolik chci, co sem udelal a neudelal, kdyz sem hral hokej, ale objektivne, navzdory jakkoliv sem na to mel talent, tak sem an to v tu dobu nemel vubec spravnej mindset a aby to nekdo dotahnul do NHL nebo aspon cesky extraligy, tak potrebuje k tomu talentu mit spravnou hlavu ve spravnou dobu a nekoho kdo je osobne povede. Se nepovedlo, nema cenu brecet nad rozlitym mlikem.
Nicmene sem se z toho naucil hrozne cenny lekce a sem tedka predvedcenej, ze mam ten spravnej mindset na to, abych podporil svuj atletickej talent a potazmo realizoval svuj plnej potencial. Zaroven moje srdce touzi po zminemym kamaradstvi a prislusnosti k tymu. Tymu, kterej ma renome a je tezky se do nej dostat a v nem dal zustat a tim padem, kdyz si jeho clenem, tak to znamena, ze si neco dokazal, ze sis to zaslouzil tvrdou drinou, kterou za tebe nikdo jinej neudelal a ani ses tam nemoh prokecat na nahodu.
Pak je tu ten trenink samotnej, pri sparringu bojovejch sportu, ale i pri kondicnich drillech sem byl po dlouhejch letech nejstatnejsi co sem kdy byl. A bojovy sporty muzu v armade trenovat do halejuja ve volnym case a zaroven is ldima se kteryma pracuju a ziju, coz je v moji hlave naprosto nadhernej ideal. Strelba, kdyz sem si poprve vzal do ruky brokovnici a AR-15, tak sem vedel, ze je to laska na prvni odjisteni.
Jak sem zminil tedka i v prubehu let nekolikrat, kdyz sem se po hokeji rozhodoval co dal delat, vojenska sluzba pro me byla skoro jasna volba, ale nechal sem si to rozmluvit mamou, coz byl fer call od ni, protoze pred 15 lety byla armada v dost jinym stavu a taky bych nikdy nemel tu moznost si zazit co sem si zazil ted a dost pravdepodobne bych si rikal jak by byl skvelej zivot v civilu misto drenitby v armade uz od stredni skoly.
Secteno podrtzeno, si myslim, ze v tuhle chvili sem v pozici, kde sem zvladnul zit dost plnohodnotnej civilni zivot a cuchnul si v nem ke vsemu k cemu sem si cuhnout chtel a o kterym se mi nikdy ani nesnilo a o kterym muzu vypravet vnoucatum svyho brachy a dedkum v hospode v duchodu, jestli do nej preziju. Bylo to super, ale vim, ze me to neuspokojuje a nikdy nebude. Dalo mi to zkusenosti a zivotni lekce, ktery ted rikaji, ze je cas jit tam kam sem vzdycky chtel a nenechat si rozmluvit ani vlastni milujici matkou. (coz bude velmi neprijemnej rozhovor, protoze vim, ze bude brecet a nikdo nechce videt svoji vlastni mamu brecet kvuli nim)
Stenly »
jinak related post.. i kdyz nic prevratnyho ofc
https://waitbutwhy.com/2018/04/picking-career.html
https://waitbutwhy.com/2018/04/picking-career.html
Lord_Palda »
uri (15:08:45): Jak se říká, když se ti někam na výlet nechce, nakonec je to ta nejlepší akce.
Dokud nepodepíšeš slib, tak je to jen otevírání dveří :) Držím palce a uvidíš
Dokud nepodepíšeš slib, tak je to jen otevírání dveří :) Držím palce a uvidíš
uri »
kazdopadne sem jim vyplnil formular a dal o sobe vedet, jak mi doporucili i kdyz sem jim rikal, ze se do toho nerhnu hned, ale spis za rok, tak uvidime co se stane
abych byl uprimnej, tak sem naprosto vydesenej, ze delam nejvetsi chybu v zivote a zaroven maximalne nadsenej, ze delam prvni kroky k necemu co me vzdycky tahlo a treba se to i splni
abych byl uprimnej, tak sem naprosto vydesenej, ze delam nejvetsi chybu v zivote a zaroven maximalne nadsenej, ze delam prvni kroky k necemu co me vzdycky tahlo a treba se to i splni
uri »
Lord_Palda (14:59:08): ale zase na druhou stranu, ten uvodni plat neni tak spatnej pro mlady kluky po skole, juniori analysti v CR berou leckde i min. Plus te tam vsechno nauci a urcite se tam clovek dostane k mnohem zajimavejsim vecem, nez v korporatu, kde hlidas leda "webovky" firmy, protoze celej korporat je je online servis.
myslim, ze nejaky talenty urcite zlakaj
myslim, ze nejaky talenty urcite zlakaj
Lord_Palda »
uri (14:57:11): bohužel, ale kdyby je chtěli opravdu zapaltit tak by jim museli dat generálskou hodnost a k tomu brutálně naadstandardní příspěvek stabilizační
uri »
Lord_Palda (14:52:31): jj, presne tohle ')
to sem ji samozrejme nerikal, ale ten platovej nepomer je brutalni, to bych do armady fakt delat nesel ')
to sem ji samozrejme nerikal, ale ten platovej nepomer je brutalni, to bych do armady fakt delat nesel ')